Tento návod budeme postupně rozšířovat. Zatím zde najdete anotovaný seznam nástrojů na vyhledání literatury a odkazy na existující metodiky pro syntézu poznatků.
O co jde a proč to řešit
Problém, který se snažíte vyřešit (jako analytici nebo při tvobě politik a opatření), nejspíš už někdo zkoumal. Buď přímo v Česku, a pak vám literatura může pomoct také problém popsat a analyzovat, anebo jinde, a pak vám existující výzkum může pomoct přijít na to, jaké nástroje a opatření se v dané oblasti používají, jak fungují a jaké mají dopady.
K tomu ale potřebujete
- vědět, kde a jak existující výzkum najít
- zvládnout vybrat ten relevantní a kvalitní
- umět jeho poznatky správě syntetizovat a aplikovat
Toto všechno vás v těch pár odstavcích na této stránce nenaučíme, ale dáme vám pár tipů.
AI nástroje na vyhledání a syntézu literatury
Tyto nástroje vám pomůžou literaturu najít a do jisté míry syntetizovat; částečně vám pomůžou i s tím, o jaký typ výzkumu se jedná (např. některé nástroje označují nalezené či zahrnuté články podle typu výzkumného designu, popř. vypíchnou systematické přehledy.)
Z vlastní zkušenosti doporučujeme následující nástroje, které jsou alespoň v základní verzi volně dostupné:
- Consensus.app: shrne výsledky výzkumu v reakci na výzkumnou otázku, včetně odkazů na literaturu a citace klíčových pasáží z klíčových prací
- Elicit: odpovídá na výzkumné otázky (shrne top 4 papery k dané otázce), vytváří mapy pojmů
- Inciteful: vytvoří přehled literatury podle první citace
Další dostupné:
A několik nástrojů, které pracují tradičnějšími postupy (bez AI)
- OpenAlex: sofistikované vyhledávání literatury, zcela volně dostupný nástroj
- ConnectedPapers, Litmaps, SemanticScholar: vytváří mapu prací propojených citacemi
Průběžně [aktualizovaný seznam AI nástrojů pro výzkumnou práci] udržuje pro veřejnost prof. Niels Van Quaquebeke.
Návody jak na syntézu poznatků
Kvalitní start je existující metodika systematického přehledu poznatků vytvořená pro státní správu: Nekola et al. (2017). Tato metodika poskytuje strukturovaný přístup k systematickému přehledu literatury.
Návod na tvorbu mapy poznatků a mezer v nich (evidence and gap maps) od Campbell Collaboration, organizace zaměřené na syntézu poznatků pro tvorbu veřejných politik: White et al. (2020). Tento návod pomáhá identifikovat oblasti, kde je potřeba další výzkum, a poskytuje rámec pro systematické mapování existujících poznatků.
Další užitečný zdroj je Right Review, který nabízí nástroje a metodiky pro systematické přehledy a pomůže vám rozhodnout se, jaký typ přehledu literatury vlastně potřebujete.
Pro rigorozní přehledy literatury pak lze použít i software ASReview.
Kde hledat syntézy literatury a clearinghouses
Ve světě i v Česku existují organizace a iniciativy, které vytvářejí syntézy poznatků o zásadních problémech pro použití při tvorbě veřejných politik. Velká část z nich je tematicky či sektorově specifická; většinou je najdete pod názvy jako evidence clearinghouse nebo what works center. Níže odkazujeme na několik takových iniciativ, z nichž některé zasahují širší spektrum témat.
- Campbell Collaboration: Databáze systematických přehledů a metaanalýz zaměřených na sociální vědy.
- What Works Network UK Síť organizací zaměřených na zlepšování veřejných služeb prostřednictvím důkazů; většina z nich nabízí systematické přehledy literatury o klíčových problémech jednotlivých veřejněpolitických oblastí
- Results First Evidence Clearinghouse: Přehled poznatků k různám intervenčním programům, s možností filtrovat podle kvality zahrnutých studií
- The International Public Policy Observatory
České zdroje, především v oblasti vzdělávání:
- Desegregace: obsahuje přehled doložených dobrých praxí v oblasti desegregace škol.
- Schola Empirica: organizace, která se zabývá přenosem dobré praxe v oblasti vzdělávání a včasné péče; doložené dobré praxe převádí do českého prostředí.
Jak poznat kvalitní výzkum
Jak se dostat k dalším zdrojům
Knihy níže jsou přístupné online. Zdarma přístupná ale nemusí být další knihy, ani odborná literatura, se kterou se snažíte popasovat.
Členství v každé z nich stojí řádově stokoruny ročně, vyplatí se to.
Pokud nemáte přístup k univerzitní knihovně Národní knihovna a Národní technická knihovna nabízejí (vzdálený) online přístup k mnoha odborným časopisům i specializovaným knihám.
Knihovna Akademie věd také nabízí členství externistům.
Přístup do knihovny Vám možná umožní i Vaše univerzita coby absolventovi*ce.
Pokud se chystáte nějaký výzkumný výstup využít nebo zahrnout do přehledu literatury nebo systematického přehledu, mělo by vás zajímat, jak kvalitní jde. Speciálně by vás mělo trápit, jestli tvrzení o příčinných vztazích mezi různými jevy, jsou skutečně opodstatněná na základě využitých dat a metod. Níže tedy nabízíme několik knih dostupných online, které (spíše netechnicky) představují moderní metody pro usuzování na kauzální vztahy z (neexperimentálních) dat.
- Kniha The Effect: An Introduction to Research Design and Causality od Huntington-Kleina: (2021). Tato kniha je úvodem do návrhu výzkumu a kauzality, což je klíčové pro pochopení a interpretaci výzkumných studií.
- Bit by Bit: Social Research in the Digital Age z roku 2019 od Matthew Salganika (2019) ukazuje, jak uvažovat o datech a usuzování z nich v kontextu digitálního světa. Knížku lze celou číst online.
- Telling Stories with Data od Rohana Alexandera (2023). Viz zvlášť kapitolu 15 Causality from observational data.
- Pokročilejší úvod do usuzování o kauzalitě a k tomu určených statistických technik nabízí Causal Inference: The Mixtape od Scotta Cunninghama (2021).